Monzuny představují pro mnoho míst na světě životodárný zdroj vláhy. Bez každoročního takto významného přísunu srážek by nemohlo existovat indické zemědělství. Monzun však s sebou přináší i rizika v podobě záplav, sesuvů půdy a velkých škod na majetku. 

Obsah:
Letní monzun
Jaké je nejdeštivější místo na světě
Zimní monzun
Důsledky klimatických změn na monzuny

Výraz monzun pochází z arabského slova mausim, což v překladu znamená období. Monzuny jsou větry, které mění svůj směr vždy jednou za půl roku a přináší buď vlhké nebo naopak suché počasí.

Nejsilnější monzuny se vyskytují v oblastech jižní, jihovýchodní a východní Asie, ale setkat se s nimi je možné také v západní subsaharské Africe, Mexickém zálivu nebo Austrálii.

Letní monzun

Vyskytuje se v oblastech blízkých tropickým mořním a oceánům. Letní monzun přichází mezi dubnem a zářím a přináší vlhké klima se silnými dešti. Proudění směřuje ze studenějších oblastí nad mořem do teplejších nad pevninou. V létě se tedy tvoří v jihozápadní části Indického oceánu a přesunuje se dál na severovýchod. 

Zimní monzun

Zimní monzun naopak vzniká v oblasti Mongolska mezi říjnem a dubnem. Postupuje opačným směrem na jih a odvádí suchý pevninský vzduch nad moře. Zimní monzun způsobuje suché a chladné počasí. Proudění na jih brzdí pohoří Himaláj, takže jeho účinky jsou slabší než u monzunu letního. 

Protože se pevnina ochlazuje rychleji než oceán, vane vítr směrem od pevniny a srážky padají hlavně nad mořem, kde se nasytí vodních par. Proto třeba japonské ostrovy zažívají každoročně vydatné sněhové srážky.

Důsledky klimatických změn na monzuny

Globální oteplování má neblahý vliv také na monzuny. Čím víc stoupá teplota oceánů, tím se snižuje rozdíl mezi mořem a pevninou. Proudění tak zpomaluje a srážky jsou slabší.

Na monzunech jsou dnes stále závislé ekonomiky mnohých zemí. V Indii pracuje v zemědělství 40 % dospělé populace a je na něj navázaná třetina průmyslu země. Takže v případech, kdy monzun přijde pozdě nebo je slabý v době setí monzunových plodin (např. rýže), ohrožuje ceny i dodávky jídla celé indické populaci. 

Enklávy a exklávy

přejít na článek

Na monzunu není závislá jen zemědělská produkce, ale také energetika. Státy jižní Asie často vyrábí elektrickou energii v hydroelektrárnách, které jsou poháněné vodou nasbíranou během monzunu. Indické zemědělství je na monzunech životně závislé. Pokud by se podařilo přesněji předpovídat příchod monzunu, mohla by se zvýšit úroda až o 15 %. Proto indická vláda investuje více než 4 miliardy rupií do stavby superpočítače, který má tento jev přesněji předpovídat. 

Monzun hraje důležitou roli i z hlediska dodávek vody do domácností. Některá indická města musela v minulosti sáhnout i k omezení jejích dodávek, aby zásoby vydržely do dalších dešťů.