Dvacetivozový kolos se proplétá zasněženou sibiřskou tajgou, souprava meandruje podél zamrzlé říčky a v oknech předních vagonů se lesknou paprsky zapadajícího slunce. Za sklem omrzlým ledovou krustou usrkávají cestující horký čaj a vozem se nese vůně instantních nudlí čerstvé zalitých ze samovaru. Transsibiřská magistrála je dobrodružství i romantika v jednom.

Obsah
Moskva – Vladivostok a další magistrály
Jak dlouho trvá cesta po Transsibiřské magistrále
Mapa Transsibiřské magistrály
Jak koupit jízdenky na Transsibiřskou magistrálu
Ceny jízdenek na Transsibiřskou magistrálu 2. třída
Ceny jízdenek na Transsibiřskou magistrálu 1. třída
Kategorie vlaků na Transsibiřské magistrále
Třídy vlaků na Transsibiřské magistrále
Život ve vlaku na Transsibiřské magistrále
Jídlo na Transsibiřské magistrále
Alkohol na palubě
Kdy vyrazit na Transsibiřskou magistrálu (počasí)
Zajímavosti o Transsibiřské magistrále
Co s nezapomenout s sebou
Historie Transsibiřské magistrály

Moskva – Vladivostok: Hlavní trať

Vlaky překonávají 2 kontinenty, 8 časových pásem a na konci své cesty zastavují u kilometrovníku s číslem 9 288 km. Hlavní trať vede z Moskvy do Vladivostoku na ruský dálný východ přes Perm – Jekatěrinburg – Omsk – Novosibirsk – Krasnojarsk – Irkutsk – Ulan Ude – Čitu – Birobidžan – Chabarovsk.

Další magistrály

Bajkalsko-Amurská magistrála

• Tajšet – Sovětskaja Gavan
• vlaky jezdí nejdále do Něrjungri a Tyndy

Amursko-Jakutská magistrála

• Bamovskaja – Nižnij Besťach (Jakutsk)
• propojuje Transsibiřskou magistrálu s republikou Sacha

Transmongolská magistrála

• Ulan Ude – Peking
• pokud cestujete z Moskvy do Pekingu, budete potřebovat 3 víza
• 1x týdně vlak 4 z Moskvy (čínské vagony)
• 3x týdně vlak 306 z Irkutsku do Ulánbátaru (ruské vagony)
• 2x týdně (v létě) vlak 24 z Ulánbátaru do Pekingu (mongolské/čínské vagony)
• 1x týdně (od května do září) vlak 6 z Moskvy do Ulánbátaru (mongolské vagony)

Transmandžuská magistrála

• Čita – Peking
• pokud cestujete z Moskvy do Pekingu, budete potřebovat 2 víza
• 1x týdně vlak 2 Rossija veze přímé vozy (ruské vagony), dále jako vlak 20 Vostok

Jak dlouho trvá cesta po Transsibiřské magistrále

Vlaky na Transsibou nejsou žádná TGV. Trasu z Moskvy do Vladivostiku urazí nejrychlejší z nich za 144 hodin a 22 minut, délka cesty tedy trvá něco málo přes 6 dní. Většina cestovatelů ani místních Rusů však neprojede celou trasu v kuse. Přehled jízdních dob mezi vybranými městy naleznete v této tabulce:

Mapa Transsibiřské magistrály

Jízdenky na Transsibiřskou magistrálu

Výhodný kurz koruny k rublu ceny jízdenek na Transsibiřskou magistrálu ještě zlevnil. Z Moskvy do Vladivostoku je tak možné pořídit jízdenky ve 3. třídě se zastávkami v Jekatěrinburgu, Irkutsku a Ulan Ude už od 10 000 RUR (zhruba 3500 Kč).

Kdo nespěchá, nepotřebuje jet konkrétními vlaky nebo netrvá na přesně vybraném místě ke spaní, pro toho je nejsnazší koupit jízdenky před cestou ve stanici. Ruské vnitrostátní vlaky nebývají zpravidla vyprodané s výjimkou letní sezóny, Vánoc nebo období kolem Nového roku ani v den odjezdu. Pokud nemluvíte rusky, počítejte s komplikovanějším dorozuměním. Ale nejde o nic složitého, stačí napsat číslo vlaku (номер поезда), odkud (из), kam (в), třídu (вагон) a případně preferované místo. Zda horní (верхнюю полку) nebo dolní (нижнюю полку) lůžko.

Ještě pohodlnější je nakupovat jízdenky přes mobilní aplikaci RŽD (dostupná pro Android i iOS) nebo online na webu Ruských železnic, který je také v anglickém jazyce. 

Ceny jízdenek na Transsibiřskou magistrálu 2. třída (podzim 2022)

Rezervace se otevírají 90 dní před odjezdem (některé vlaky až 120 dní např. Krasnaja Strela z Moskvy do Petrohradu nebo rychlovlaky Sapsan, ty však nejezdí na Transibřské magistrále). 

Protože RŽD používají u některých vlaků dynamické tarify, nemusí být výhodné kupovat jízdenku v maximálním předstihu. Stejně tak není dobré nechávat nákup na poslední chvíli. Obzvlášť místa ve 2. třídě mohou být již vyprodaná nebo hodně drahá.

Příklady nejnižších cen z eshopu Ruských železnic (podzim 2022)

Příklady cen pro 2. a 3. třídu při nákupu 50 dní v předstihu (podzim 2021). 

Ceny se mohou v průběhu roku lišit podle dne cesty, sezóny nebo kategorie vlaku. Vzhledem k dynamickému tarifu mohou být cenové rozdíly mezi 3. a 2. třídou na některých úsecích jen pár set rublů. Na druhou stranu v atraktivních termínech a na prémiových vlacích může činit rozdíl jízdného klidně 8000 rublů. Jízdné ověřujte na webu Ruských železnic.

Ceny jízdenek na Transsibiřskou magistrálu 1. třída (podzim 2022)

1. třída ve vlacích na Transsibiřské magistrále poskytuje největší pohodlí, ale cenově se překonává častokrát i cenu letenky. Vozy 1. třídy nejsou řazené zdaleka na všech vlacích. Najdete je většinou jen na prémiových spojích.

Příklady cen pro 1. třídu při nákupu 50 dní v předstihu (podzim 2022)

Na cestovní agentury má smysl obrátit se ve chvíli, kdy chcete vyrazit z/do Číny nebo Mongolska. Mezistátní jízdenky zatím není možné sehnat online a vyprodané bývají dlouho dopředu.

Přehled cen důvěryhodných agentur (2022)

RealRussia

Vostok

Kategorie vlaků na Transsibiřské magistrále

Nejkvalitnějšími dálkovými vlaky na Transsibiřské magistrále jsou spoje kategorie firmennyj (v překladu "značkové"). Značené jsou nízkými čísly (např. 1 Rossija, 38 Tomič, 56 Jenisej, atd.) a ražené mají moderní vozy, jejichž stáří nepřekračuje 12 let. Jízdní řád je přizpůsoben ideálním časům pro výstup a nástup v důležitých stanicích, nechybí jídelní vůz a samozřejmě osobní doplňky pro pohodlné cestování (kartáček, zubní pasta, pantofle nebo ručník). Personál těchto vlaků umí také částečně anglicky. Počítejte však s vyšší cenou jak jízdenek, tak i při případné návštěvě jídelního vozu.

Nejčastěji se však setkáte s vlaky kategorie skóryj (tedy rychlý). Cestování těmito vlaky je ideálním kompromisem mezi komfortem a cenou. Interiér je mnohem jednodušší než u výše jmenovaných vlaků, ale svůj účel plní. Mezi jednotlivými spoji této kategorie jsou však rozdíly co se týče jízdních dob i kvality. Napovědět může trochu pravidlo, že čím nižší číslo vlaku, tím kvalitnější vlak můžete čekat. Jídelní vůz není řazen zdaleka na všech spojích a vlaky zastavují mnohem častěji než ty značkové, takže je více příležitostí pro nákup jídla.

Pro kratší přískoky slouží vlaky kategorie pasažirskyj, které Rusové nazývají električka. Jsou to osobní vlaky, které staví i na méně důležitých zastávkách, díky čemuž můžete lépe prozkoumat okolí. Osobní vlaky určitě využijete, pokud se budete chtít vydat za pravoslavnými kláštery v okolí Moskvy, do železničního muzea nedaleko Novosibirsku nebo důkladně prozkoumat okolí Bajkalského jezera.

Zvláštní kategorií jsou VIP turistické vlaky, které vás svezou po Rusku i za jeho hranice za několik tisíc USD. 

A nakonec v Rusku jezdí ještě vysokorychlostní vlaky (skorostnoj), které však obsluhují jen velmi omezenou část magistrály směrem na východ od Moskvy.

Třídy vlaků na Transsibiřské magistrále

Plackartnyj ПЛ 3. třída

Pokud preferujete cenu nad pohodlím a nevadí vám sdílet vůz s dalšími 50 lidmi, zkuste 3. třídu plackartnyj. Celý vagon je otevřený, nejsou zde kupé a jednotlivá lehátka jsou uspořádána v rozložení 4+2. Dvě a dvě lehátka podélně nad sebou a přes uličku další dvojice naopak příčně. V platskartu cestují průměrní Rusové a právě zde zažijete tu opravdovou atmosféru cestování na Transsibiřské magistrále.

Jaká místa ideálně vybrat? Nevýhoda horních lehátek je, že mají na výšku výrazně méně prostoru než dolní místa (prostor je omezený kovovou policí na zavazadla). Na druhou stranu však máte mnohem více soukromí. Dole se naopak žije. A protože spodní lůžka slouží během dne k sezení, počítejte s tím, že si ostatní cestující mohou bez okolků přisednout k vám do postele, i když zrovna spíte.

Na první pohled se tedy může zdát, že dvojice lehátek přes uličku má ve vlastní kóji více soukromí. Jenže dolní lehátko je složené ze stolku a dvou sedaček, tudíž musíte svou postel každé ráno úplně rozložit a večer zase složit. Což není zrovna pohodlné.

Kupejnyj K 2. třída

Je kompromisem mezi soukromím, pohodlím a cenou. Jak už název napovídá, lůžka jsou v uzavřených oddílech vždy po dvojici na každé straně. Pro čtyři spolucestující je to ideální ubytování. 

Součástí ceny je ložní prádlo, pantofle, kartáček a zubní pasta. Čas si můžete krátit sledováním televize, která je v každém z kupé nad dveřmi. Ve smyčce však běží výběr starých sovětských filmů a dětských pořadů. Většinou je lepší obrazovku ani nezapínat.

Spalnyj vagon CB 1. třída

Vyžadujete pro svou cestu pohodlí a hlavně  soukromí? Potom vás s jistotou uspokojí spalnyj vagon (CB), který představuje na dálkových vlacích 1. třídu. Ve voze je jen 9 kupé, v každém jsou umístěna 2 lůžka. Obě bývají většinou dolní, v některých případech však mohou být zavěšena nad sebou. Připravte se, že si za soukromí budete muset hodně připlatit. Cena jízdenky s rezervací ve spalném vagonu může být až 3x vyšší oproti kupé a na některých trasách tak překoná i cenu letenky.

Třídy v čínských vlacích

V čínských vlacích se setkáte v podstatě se 2 základními třídami. Hard sleeper, což je ekvivalent ruského kupé a deluxe soft sleeper, který odpovídá ruské 1. třídě se dvěma lůžky. Číňané vyčleňují ještě třetí typ ubytování soft sleeper, označovaný také jako 2. třída. Jenže v tomto případě se stále jedná o čtyřlůžkové kupé, které je pouze o něco větší.

Na palubě

Na palubě transsibiřských dálkových vlaků existuje úplně jiný svět. Není to jako když jedete za tetičkou do Mariánských Lázní. Ve vlaku strávíte dost možná několik dní a podle toho se musíte na cestu připravit. Cestování má také svá pravidla, rituály i různá specifika. Pojďme se na ně podívat.

Provodnica

Tyto polobohyně v modrém mají na starost hladký průběh celé cesty a starají se o vaše pohodlí. Fungují tak trochu jako denní i noční recepční, uklízečky i servírky zároveň. 

V každém voze se ve službě ve dne v noci střídají vždy 2 provodnice (pokud jsou to muži, říká se jim provodnik). Rozdávají ložní prádlo, vytírají a vysávají kupé, budí cestující před výstupem, roznáší objednané jídlo a jejich kupé slouží také jako malý obchůdek pro mlsné cestující. Nakoupit můžete převážně rychlé snacky, pití nebo čínské nudle.

Internet

WiFi na palubě čekejte pouze ve vlacích kategorie firmennyj. Je však žalostně pomalá a může posloužit jen jako nouzová záchrana pro přenos pár dat.

Pokud chcete být během cesty online, musíte si pořídit místní SIM kartu nebo objednat roamingový balíček u vašeho operátora.

Pokrytí podél tratě ovšem není žádná sláva. Na LTE se můžete spolehnout jen v okolí velkých měst, jinak si budete muset vystačit s EDGE. Navíc mnoho dlouhých úseku zatím vůbec není pokrytých. Nejsilnější signál na Transsibiřské magistrále má zatím spoelčnost MTS. Porovnejte si jednotlivé operátory na interaktivní mapě.

Zásuvky

V první i druhé třídě naleznete pod stolkem dvě zásuvky na 220V. 

V plackartu jsou zásuvky pouze pod oknem u čtyřlehátka. Naproti přes uličku bohužel chybí. Nezapomeňte si proto vzít s sebou rozdvojku (např. cube) a powerbanku.

Další zásuvky naleznete na toaletě a v prostoru u nich. Nebo však bezpečné nechávat nabíjené zařízení bez dozoru.

Úklid a odpadky

Přestože vůz sdílí přes 50 cestujících několik dní v kuse, bývá na palubě překvapivě čisto. Provodnica jednou denně vytírá podlahu, tam kde jsou koberce vysává a několikrát za den vynáší pytle s odpadky, které jsou v koších u toalet (označené mycop).

Přímo v kupé nebo kóji koš nenaleznete. Proto si vždy schovejte nějakou plastovou tašku nebo igelitovou fólií z ložního prádla a zavěste ji zdola na stolek. Voilá, provizorní koš je na světě.

Pripjať & Černobyl – Reportáž z města duchů

přejít na článek

Co na sebe

Paluba vlaku rozhodně není žádné přehlídkové molo a to ani v 1. třídě. Místní nosí to nejpohodlnější, co ve skříni najdou. Tepláky, legýny, trička a pantofle. Stále ještě nevymizely ani populární šusťákové kalhoty a teplákové soupravy.

V zimě bývají vlaky doslova přetopené, takže zvažte přibalení i nějakých kraťasů. Rozdíl vnitřní a venkovní teploty bývá i 50° C. 

Prohlédněte si tipy, jak cestovat nalehko.

Jak přežít spolucestující

Na kolejích Transsibiřské magistrály žije v jeden moment na stejném místě mnoho lidí z různých etnik. Vedle Rusů cestují vlaky Burjati, Tataři, Mongolové a čas od času se přimítají ještě čínští Chanové. Je to kulturní eintopf, který bublá v pomyslném kotlíku. Navíc v různých částech světa má slušné vychování rozdílný význam. Proto se připravte na situace, které vás mohou mírně zaskočit.

Kroutit hlavou jistě budete nad otisky bot na záchodovém prkénku, které stále ještě někteří cestující používají jako turecký záchod.

V každém voze se najde někdo, kdo přirozeně zapáchá. A ještě horší je, když se takový člověk ani nepřevléká. Potom se v kombinaci lidského zápachu, odéru z jídla a vyhřáteho vzduchu mění takový vůz v plynovou komoru.

Připravte se i na cestující, pro které jsou sluchátka pravděpodobně nedostupným zbožím. Nebo jak jinak si vysvětlit, že jsou schopní v 5 hodin ráno poslouchat nahlas hudbu z telefonu v otevřeném voze.

Silným zážitkem je také stolování v plackartu. Očekávejte mlaskání, hekání, srkání, hltání a další zvuky, které vám chuť k jídlu rozhodně nepřidají.

Zastávky

Vlaky zastavují několikrát za pár hodin. Někdy na minutu nebo dvě, jindy až na třičtvrtě hodiny. Během dlouhých zastávek, kdy se doplňuje voda a vypouští toalety, je ideální čas dokoupit nějaké potraviny. Před výstupem si však zkontrolujte jízdní řád a mějte dobrý přehled, jak dlouho vlak ve stanici čeká. Seznam stanic s časy odjezdů bývá vyvěšený u provodnice.

Moskevské metro: Palác lidu pod zemí

přejít na článek

Hygiena

Asi největší kámen úrazu při cestování na Transsibu. Při představě několikadenní jízdy s možností hygieny na prostoru 2x1,5 metr s toaletou a kovovým umyvadlem, může někoho polít studený pot. Ale věřte, že to je nakonec lepší, než se na první pohled zdá.

V každém voze naleznete 2 toalety, které jsou ve většině případů vakuové. Můžete je tedy používat i ve stanici. 

Toaletní papír doplňuje pravidelně provodnica, která několikrát za den záchody také uklízí. A tak jako v celém Rusku, i zde platí, že se použitý papír vyhazuje do koše a ne do mísy.

Toaleta slouží také jako místnost pro osobní hygienu. Je určitě chytré, vzít si s sebou vlhčené ubrousky pro základní očistu.

Kdo by přece jen nemohl bez sprchy přežít, pro toho má RŽD řešení. Za 150 RUR je možné využít několik minut teplé vody ve sprchovém koutu ve voze štabnyj, ve kterém sídlí náčelník vlaku a slouží také jako zázemí pro provodnice mimo službu.

Fotografování

Pryč jsou doby, kdy se v Rusku zatýkalo za pořizování snímků vlaků a nádraží. Fotit můžete svobodně, ale existují jistá omezení. Vyhýbejte se strategickým cílům např. vojenským objektům. Často se vlaky přesunují skupiny vojáků s vybavením, takže ani v tomto případě nepokoušejte štěstí.

Zpoždění

Jestli se na něco můžete v Rusku spolehnout, jsou to vlaky. Přesnost na tak velké vzdálenosti je úžasná. Spoje mají v jízdních řádech dostatečné rezervy. Navíc při dohánění případného zpoždění pomáhají i dlouhé prostoje ve stanicích.

Jídlo na Transsibiřské magistrále

V podstatě existují čtyři způsoby, jak nezůstat hladový a žíznivý během jízdy v ruské tajze a stepích. 

Nákup před cestou

V supermarketu u nádraží si vezmete papírovou krabici a do ní nahážete chléb, okurky, sýry a další trvanlivější dobroty, které spořádáte během jízdy. Nezapomeňte z domova na příbor, ostrý nůž a prkénko. Je to nejlevnější a také nejčastější způsob stravování na Transsibu.

Na nástupišti

Když začnou zásoby docházet, vždy je možné dokoupit základní potraviny v malých krámcích na perónech. V mminulosti tam stávaly i bábušky, které prodávaly své domácí produkty. Ale v průběhu času byly vypuzené pod hrozbou vysokých pokut. Ceny v magazínech na nástupištích bývají mnohem vyšší než supermarketech a výběr je omezený.

U provodnice

Když vás přepadne hlad a do nejbližší stanice zbývá ještě několik hodin jízdy, můžete si nouzově nakoupit u provodnice. Rusové jsou zvyklí přežívat na palubě celé dny na instantních nudlích, takže zásob je dostatek.

Pyramiden: Sovětské město duchů na arktickém severu Špicberk

přejít na článek

V jídelním voze

Naleznete je na všech prémiových vlacích a také na některých vybraných expresech. Nejsou však rozhodně pravidlem.

Ceny bývají o něco vyšší než v běžných restauracích a liší se podle kategorie vlaku. Levněji se najíte ve vlacích skóryj, kde za hlavní jídlo bez přílohy dáte 200 - 400 RUR. Menu vyjde na 450 RUR (2020). Ceny se však liší i podle kategorie vlaku. V prémiových bývají ještě vyšší (menu 710 RUR). Platit můžete kartou.

Od jídla však moc nečekejte. Kvalita ani velikost porcí rozhodně nenadchne. 

Při nákupu jízdenky je možné v některých třídách doobjednat také donášku jídla z jídelního vozu.

Samovar

Nejlepší vynález. Na konci chodby u provodnice stojí obrovská nádoba s horkou vodou. Všichni cestující si mohou neustále a zdarma zalévat své čaje, kávy nebo instantní nudle.

Alkohol na Transsibiřské magistrále

Tak jako jinde v Rusku, i ve vlacích platí suchoj zakon. Tedy zákaz konzumace alkoholu na veřejnosti. Jedinou výjimku mají jídelní vozy. Za láhev ruského piva zaplatíte od 150 do 350 RUR.

Asi se sami ptáte, jak to dělají Rusové, kteří jako národ vypijí nejvíc tvrdého alkoholu na světě? Pravdou je, že se vlacích opravdu veřejně nepije. Žádné plechovky vystavené na stolcích ani lahve vodky opřené o sedačku. Úplně suché však cestování po Transsibiřské magistrále také není. 

Někteří cestující popíjejí ve vozech tajně, ale vždy tak, aby nevzbudili podezření. Jednoduchým trikem je nalít vodku do láhve od vody. Případně rovnou smíchat s pomerančovým džusem. Je výhodné mít neprůhledný hrnek s krytem, do kterého potom můžete nalít prakticky cokoli.

Pokud vás uvidí Rusové pít, většinou vám nic neřeknou, někteří se dokonce usmějí. Nachytá-li vás provodnica nebo policie, hrozí vám pokuta od 500 do 1500 rublů.

Zajímá vás, jak se v Rusku pije, přečtěte si článek Alkohol v Rusku.

Jak se pije v Rusku

přejít na článek

Kouření

Ve vlacích je zakázáno kouření i zahřívání tabáku. V minulosti bylo možné jít si zapálit na představek ke dveřím vozu, dnes je však kouření zakázané i tam. Kuřáci proto pravidelně doplňují nikotin na nástupištích během kratších i delších zastávek. Rusové jsou schopní i během třeskutých mrazů vyběhnout ven na několik šluků pouze v krátkých kalhotech a tričku. Někteří nedočkavci zkoušejí štěstí přímo v prostoru mezi vozy. Pokuta za porušení zákazu kouření je 1500 RUR.

Kdy vyrazit na Transsibiřskou magistrálu (počasí)

Na Transsibiřské magistrále neexistuje jeden nejlepší termín pro cestu. Obecně nejpopulárnější období pro výlet na Transsibu je léto, kdy jsou teploty většinou příjemné (Moskva 25° C, Novosibirsk 24° C, Vladivostok 22° C, Peking 31° C). Červenec je ovšem měsíc s největšími úhrny srážek a v Pekingu počítejte s nepříjemnou vlhkostí (v kombinaci se smogem).

Zimy bývají na Transsibiřské magistrále tuhé. Ale i toto období má své kouzlo, za oknem míjíte zasněžené vesničky jako z pohádky a na jezero Bajkal budete moci vstoupit suchou nohou. Počítejte vak s velice nízkými teplotami, kdy může rtuť teploměru spadnout ve Vladivostoku k -20° C a v oblasti kolem Ulan Ude dokonce pod -30° C.

Bezpečnost

Život na Transsibu je možná ještě bezpečnější než tam venku. Samozřejmě je nezbytné dodržovat základní opatření, nicméně pravděpodobnost, že by se vám něco stalo, je malá. V prémiových vlacích jsou umístěné kamery a i ostatní vlaky prochází pravidelně policie. 

Obtěžující jsou podnapilí zákazníci jídelního vozu, kteří se s vámi budou chtit spřátelit a prolít vám hrdlo vodkou. Bývají nepříjemní a otravní, ale nijak zvlášť nebezpeční.

Díky zabezpečení přejezdů jsou nehody na ruské železnici spíše výjimečné. Vždy když se blíží vlak, rozezní se světelná signalizace a ze země se vysunou velké železné zábrany, které neprojede ani kamion.

Úschova zavazadel ve stanicích

Kufry a krosny je možné uložit na většině velkých nádraží, nicméně počítejte s cenami, které nejsou úplně lidové. Platba za úschovu se počítá na celé dny (300 RUR).

Vydejte se na cestu jako místní. Co nesmíte zapomenout:

• pantofle
• vlhčené ubrousky pro osobní hygienu
• powerbanku
• rozdvojku do sítě
• společenské hry (pokud vyrazíte ve více lidech)
• hodně knih
• deodoranty
• špunty do uší
• krátké kalhoty (obzvlášť v zimě)
• igelit z ložního prádla nebo prázdnou plastovou tašku zavěste na háček pod stůl jako koš
• neprůhledný hrníček (pokud hodláte konzumovat alkohol tajně), příbor, ostrý nůž, prkénko, talíř
• nakoupit před dlouhou cestou v supermarketu (vezměte si papírovou krabici)

Pokud se do Ruska chystáte, vedle levných letenek, jízdenek a ubytování budete asi jako první řešit víza. Možnost získání víz oproti minulosti výrazně usnadnila, přesto však celým procesem projít musíte. Na webu zahorami.cz najdete přehledý a kompletní návod na získání ruských víz. 

Historie Transsibiřské magistrály

První železniční projekty na Sibiři sice začaly vznikat již po roce 1850, ale opravdový posun v propojení Petrohradu s ruským Dálným východem nastal po roce 1860, kdy byl založený tichomořský přístav Vladivostok. 

Potřeba rychlého a efektivního spojení s východem Ruské říše, iniciovala projekt Transsibiřské magistrály. Roku 1891 vydala ruská vláda dekret, který odstartoval stavbu nejdelší železnice světa. 

Stavba železnice byla rozdělená na 7 části, na kterých pracovalo současně 62 000 dělníků, převážně vězňů. Jak se trať postupně posunovala, vznikala podél ní nová města. Jedním z nich je třeba Novosibirsk, ve kterém dnes žije 1,5 milionu lidí a je důležitým správním centrem Sibiře. 

Přirozenou překážkou při stavbě trati bylo jezero Bajkal. V úplných počátcích fungování končila železnice na březích jezera a přepravu po vodě zajišťoval ledoborec SS Bajkal. Později byla kolem jižního břehu jezera dostavěna trať zvaná Krugobajkalka a vlaky tak mohly pokračovat v cestě bez přerušení.

Trať byla slavnostně otevřena 21. června 1904, ale konstrukční práce pokračovaly dál. Železnice totiž ve svém počátku vedla poněkud nevhodně přes Charbin a Usurijsk na čínském území. Závěrečné práce podél řeky Amur na ruském území byly dokončené až v roce 1916.

Dalším velkým stavebním projektem byla elektrifikace tratě. Ta začala za dob Sovětského svazu v roce 1929 a skončila až na konci roku 2002.

Před více než 100 lety trvalo projet Transsibiřskou magistrálu téměř měsíc. Dnes podobnou trasu ujedou nejrychlejší vlaky za 6 dní.

Člověk míní, železnice mění. I když informace pravidělně aktualizuji, ruku na koleje bych si za ně dát netroufl. Aktuální informace proto vždy ověřujte na stránkách jednotlivých společností.

Zůstaňte ještě chvíli v Rusku a přečtěte si o moskevském metru, které je jako muzeum pod povrchem země. Nebo se vydejte vlakem na Ukrajinu.